Protivův příběh - Jedenácté narozeniny

Ten den Parry vstal brzo. Eleanora ještě spala, tak potichu vyšel ven, aby ji nevzbudil, a šel nakrmit své dva zajíce. Najednou uviděl velkého puštíka. Lekl se, protože všechny sovy už měly dávno spát, tahle navíc měla něco v zobáku a mrtvá myš to nebyla. Sova přilétla k němu a to něco mu pustila k nohám. Sehnul se pro to. Byla to obálka, nadepsaná byla jasně zeleným inkoustem a stálo tam: PARRY PEST, DOMEK UPROSTŘED LESŮ.
Parry rychle běžel dovnitř, aby dopis ukázal Eleanoře.
"Teto, teto," křičel. (Eleanora mu nikdy nedovolila, aby jí říkal mami) "Podívej, co mi přišlo."
Eleanora rozespale otevřela oči.
"Co?"
"Mně přišel dopis!" To probralo Eleanoru úplně. Podívala se na obálku a hned jí bylo vše jasné.
"Co to je?" ptal se Parry.
"To je přihláška do školy. Nepřerušuj mě. Budeš chodit do Bradavické školy čar a kouzel, stejně jako tvoje matka nebo já. Říkala jsem ti to přece."
"Opravdu? Hurá!!!"
Eleanora se na něj usmála, ale v duchu byla smutná. Vždyť ho vychovala jako vlastního a teď tu bude zase sama, ale takový je život.
"Nerozbalíš tu obálku?"
"No jasně." Parry roztrhl obálku a podíval se na dva pergameny, které vypadly. Na jednom byl seznam pomůcek a na druhém oznámení, že je skutečně přijatý do Bradavic.
"Teto, kdy pojedeme nakoupit?" zeptal se Parry, když to všechno přečetl.
"Kdy? Co třeba hned zítra?"
"JO!"
"A teď bych ti konečně popřála k narozeninám, co myslíš?"